... Sergio Leone ...
„Přistoupil jsem k westernovému žánru s velkou láskou a také velkou ironií. Na první místo jsem postavil péči o věrohodnost. Pokud se týká násilí v mých filmech..., jehož přemíra se mně někdy vytýká, jde o zásadní složku oné doby, kdy se na Divokém západě lidé dožívali věku 38 let. Copak to mohly být nějaké romantické časy, jak to ukazují američtí filmaři?“
Sergio Leone (3. ledna 1929, Řím, Itálie – 30. dubna 1989, Řím) byl italský filmový režisér a scenárista. Jeho manželkou byla Carla Leone, se kterou měl dvě dcery, Francescu a Raffaellu. Jeho celoživotním snem bylo přetočit Sever a Jih a stal se oblíbencem Quentina Tarantina. Jedním z typických znaků jeho děl je hudební téma doprovázející každou hlavní postavu, rychlá akce po dlouhém tichu a stejně rychle a realisticky zobrazené násilí. Mezi jeho téměř stálé spolupracovníky patřili hudební skladatel a bývalý spolužák Ennio Morricone, kameraman Tonino Delli Colli, střihač Nino Baragli a scenáristická dvojice Luciano Vincenzoni a Sergio Donati.
Jeho díla:
Poslední dny Pompejí (1959)
Rhodský kolos (1961)
Avanti la musica (1962)
Sodoma a Gomora (1962)
Pro hrst dolarů/Pro pár dolarů (Per un pugno di dollari, 1964)
Pro pár dolarů navíc (Per qualche dollaro in piú, 1965)
Hodný, zlý a ošklivý (Il buono, il brutto, il cattivo, 1966)
Tenkrát na Západě (C'era una volta il West, 1968)
Hlavu dolů (1971), James Coburn a Rod Steiger společně vykrádají banku, film stylem mezi Tenkrát na západě a Hodný, zlý a ošklivý, pro který Leone odmítl režii Kmotra.
Mé jméno je Nikdo (1973), zkušeného pistolníka Henryho Fondu už nebaví být ustavičně ve střehu a dokazovat svou rychlost. Chce odcestovat do vysněné Evropy. Do cesty se mu však postaví vynikající pistolník, který si říká Nikdo (Terence Hill).
Un genio, due compari, un pollo (1975)
Tenkrát v Americe (C'era una volta in America, 1984)
