Jiřina Manuš art

O společnostech, které ve velkém vyrábí kosmetiku nebo osvěžující nápoje, si z hlediska dopadů jejich činnosti na životní prostředí můžeme myslet ledacos nehezkého. Faktem ale je, že partnerská spolupráce Pepsi a L´Oréal s chemickým konsorciem Carbios teď přinesla zásadní objev na poli efektivní recyklace plastů. Píše o tom Guardian.

Přijít na to, jak účelně rozkládat PET láhve, je velkou výzvou. A společnost Carbios se jí pokouší naplnit. Nyní se zdá, že úspěšně. Práce na unikátním projektu začala už v roce 2012, když šéf vývojového oddělení profesor Alain Marty vyselektoval do užšího výběru na 100 000 „mikro kandidátů“, druhů mikroorganismů, kteří jakou vedlejší součást svého metabolismu produkují nejrůznější štěpné enzymy, depolymerázy. Chemicky aktivní látky schopné odbourávat mimo jiné i plasty. Poněkud opomíjenými zástupci tohoto výběru byli brouci, žijící v kompostu. A překvapivě, byli to právě oni, kteří v sobě nesli bakterii Ideonella sakaiensis, a tím k rozlousknutí efektivní recyklace nevědomky přispěli nejvíc. Enzym (PET-hydroláza) izolovaný z této jejich bakterie, patřičně poupravený, totiž dokáže skoro zázraky.

Jak vypadá malý zázrak?

Vezmete 3 miligramy tohoto enzymu a pustíte jej na 1 gram plastu z PET. Necháte působit 10 hodin, a výsledkem je devadesátiprocentní rozklad PET na jednotlivé monomery. Stejně to funguje, když plastů z PET máte tuny (a hektolitry enzymu). Zajímavé? Vzhledem k tomu, že PET obalů ročně globálně vyprodukujeme kolem 70 milionů tun, tak určitě. Je to objev, který by zásadním způsobem mohl proměnit to, jak přistupujeme k plastovým odpadům na skládkách a unikajícím do životního prostředí. Bližší detaily popisuje studie, uveřejněná v žurnálu Nature.  Protentokrát tu není ani očekávatelný problém s měřítkem produkce onoho zázračného enzymu. Badatelé z Carbios totiž ve spolupráci s biotechnology ze společnosti Novozymes přišli na způsob, jak tento bakteriální enzym nechat ve velkém vyrábět speciálně vyšlechtěnými houbami.

Dobré zprávy ještě nekončí: enzym PET hydrolázy je díky laboratorním mutacím stabilní při teplotě 72 °C, tedy teplotě, která je pro biologicko-chemický rozklad plastů nejpříhodnější. Výsledkem rozkladného procesu jsou monomery. Řekněme základní stavební jednotky pro výrobu polymerů plastů. Hotové PET láhve tedy můžeme touto cestou rozložit na materiál, plně zužitkovatelný pro výrobu dalších PET lahví a potravinových obalů. Ony rozkladem vyzískané monomery jsou totiž velmi kvalitní. Čímž se odlišují od předchozích variant recyklace PET lahví, ze kterých se daly vyrábět nejlépe tak rohožky a koberce. A bonus na závěr?

Podtrženo, sečteno…

Celý proces je velmi levný: stavební materiál pro výrobu PET lahví z PET lahví jím získáte za 4 % nákladů těžby ropných surovin pro běžnou výrobu plastů. Je to prostě nová metoda recyklace, která má velký potenciál. Už proto, že je rychlá, aplikovatelná na průmyslové objemy odpadů a přitom produkující ekonomicky hodnotnou surovinu za příznivou cenu. Martin Stephan, výkonný ředitel společnosti Carbios, k tomu dodává, že technologie by měla být v technologicky/tržně dostupná v roce 2024.

Výzkum společnosti Carbios by nebyl možný bez vydatného financování a partnerské spolupráce. Od svět plasty zamořující společnosti Pepsi; na zvířatech své preparáty testující L´Oréal, případně bez geneticky modifikovaných organismů z Novozymes (kteří si rozumí s agrochemiky z proklínané firmy Monsanto). Svět velkých a zásadních objevů totiž není černobílý, a bez Pepsi, L´Oréal a Novozymes by tu teď nebyla technologie, která by mohla vyřešit globální problém s PET lahvemi.